-
Amelie Mia Thermopolisová
Luna Za mými okny, tma se snáší. Tma do své černoty, Světlo vnáší. Sednu si k oknu, Ven na nebe se dívám. Oči se mi sice zaoráni, Ale zatím nezývám. Zářivá luna, Září do temné tmy. Postupně bude ubývat, Jak poplynou dny. Její paprsky, Zabloudí k mým oknům. Já dávám sbohem, Všem všedním dnů. S třpytivou lunou poluji, Popluji černou oblohou. Ti všichni tam dole, Ti už mě přivolat nemohou. Služebníci mé luny, Jako sníh třpytivý, Vítají mě u sebe, Na mě se usmívají. -
Amelie Mia Thermopolisvá
Luna (pokračování) Luna mě nese, Neznámo kam. Já už ale ležím doma, Dál do svého snu se propadám.