Jak jsem nedostal brigádu VII.


Tajemná místnost v Prasinkách


Vrátil jsem se od " Chytráka"
na ošetřovnu zašel,
litry krve doplněny,
jako bych je našel.

Kamarádu vrátil koště,
od upíra získané,
co ale když na mém účtu
opět bída nastane?

Naposledy do Prasinek,
vydám se na brigádu,
cestou na ni nasbírám si
čerstvá jabka na sadu.

Jdu pomalu, jabko chroupám,
malinku si zajdu,
na penízky v mysli doufám,
jestli práci najdu.

Napadají mě zlé chmury,
jak zaplatit nájemné,
když v tom náhle ocitám se
v místnosti tak tajemné.

Když jsem asi jabko jedl,
jak jsem sadem kráčel,
propadl se do místnosti,
jejž bych sotva našel.

V té místnosti jedny dverě,
co za nimy čeká?
Pomyšlení na nejhorší,
dost mě k smri leká.

Naštestí se uklidňuji:,
"Neblbánkuj prostě,
vidíš že tam přede dveřmi,
leží dobré koště.

Popadl jsem koště dlaní,
pevně proutky sevřel,
druhou rokou kliku popad
a dveře otevřel.

Další místnost, spíše tunel
jedna židle jedna skřín,
na ní napsán nápis prostý
létací je tady sín.

Pod ním drobným písmem stojí
začni vskutku od píky,
nasedni si na koštátko,
zkus si chytnout terčíky.

Nasednul jsem na koštátko,
vyletěl na dráhu hned,
podařilo se mi chytit
terčíků čtyřicet pět.

Myslím si to špatné není,
ale dosti radovánek,
na brigádu musíš zajít,
po práci pak sladký spánek.

Zaparkoval jsem pak koště,
proutky jsem mu očistil,
nevím, zda -li dostanu se
do Prasinek za pár chvil.

Projdu dveřmi, ty pak zavřu,
kostě na zem pokládám,
za odchodem do Prasinek,
k rychlosti se nabádám.

Nyní zase nové dveře
tyčí se tu ze šera,
projdu jimi, v Prasinkách jsem,
no, není to nádhera?

K agentuře Žlutá tlapa,
rovnou jsem se vypravil,
nechápu co zas se stalo,
čím jsem si to zavařil?

Vejdu přímo, slušně zdravím
kapsy plné jablíček,
v tom na moji smělou hlavu,
dopadl tvrdý políček.

"Kdepak jsi k těm jabkům přišel?"
tázal se pan vedoucí,
já jsem strachy pravdu řekl
vida pohled vědoucí.

"Prosím, jabka natrhal jsem
v krásném sadu za lesem."
Pan vedoucí nezdál se mi,
odpovědí potěšen.

"To je můj sad, nezdárníče!"
vedoucí začal hromovat,
" Jak ses mohl opovážit,
jablka si natrhat!"

"Nyní žádáš o brigádu,
co pak Ti dám za práci,
vypadni neb přetáhnu Tě,
rob si z jiných legraci!"

Zase malér, to je špatné,
další věc tak hrozná,
copak všechna jablka,
ten vydřiduch si pozná?

Na malého ležáčka
v hospůdce se zastavuji,
na brigády v Prasinkách
pozvolna pak rezignuji.

Není mi tu zjevně přáno,
abych peníz vydělal si.
Vrátil jsem se proto k Tlapě -
vedoucího poslal kamsi !

autor: Ladard Papulka

Odesláno

Středa 6 Červen 2007

Rozměry

420*179

Soubor

basen~5.jpg

Alba

• Nebelvír / Rukopisná díla Nebelvírských

Návštěv

954

Bodové hodnocení

bez hodnocení

Ohodnotit tuto fotografii