-
Prasinky do DV - U chytráka
Jak jsem nedostal brigádu VI. U chytráka Při posledním pokusu svém zajistit si brigádu, to jsem v ringu koště zlomil a zas skončil o hladu. Kamarád co koště půjčil, nezlobil se na mě, ani koště nechtěl vrátit, prý jsem jednal správně. Říkal jsem si, je tak hodný, srdíčko na pravém místě, nemůže být za mně skodný, kosťátko mu vrátím jistě! Na brigádu do Prasinek, vyrážím tak po šesté, uhýbám všem nástrahám, co čekají při cestě. "Nechvalme dne před večerem ", poučení moudré říká, stavil jsem se " U chytráka" nebyla to, myslím klika. V místnosti té budovi všude měkké koberce, ze zdi Vás pak osloví zajímavá inzerce. Prodám hábit! Koupím stěně! Hledám kamaráda! Inzerce na celé stěně, to byla ta zrada. Probírám se inzeráty, snad na kostě narazím. Pak jsem jedem nápis našel ve čtení se zarazím. " Prodám koště, značka spěchá, proutky dobré, rychlý let!" Cena není uvedena, ale to ať vezme čert. " Pošli sovu, dohodnem se." Dál se v inzerátu píše, "Dostaneš ho velmi levně, jsi- li člověk z živé říše" Poslal jsem svou sovičku s rychlou odpovědí. Když v tom vidím, jak u stropu netopýrek sedí. Ma sovička, co jsem poslal, po chvíli pak vrátila se, koukám na ní, moje psaní na nožičce třepetá se. Volám na ni: Soví paní, co pak si to provedla?" Ona vzlétla směrem vzhůru pak k netopýru přisedla. Netopýr si psaní převzal, aniž by ji odměnil, jak pak klouzal směrem ke mně v upíra se proměnil . "Pošta došla, drahý pane! upír ke mě prohodill, kdybych věděl komu píšu, pergamen bych zahodil. "Dostaněš ho velmi levně, jak jsem říkal prve, ty však mi dáš na oplátku na dva litry krve." " Beru pane, když to chcete, nedáte - li jinak, hlavně mě moc nekousněte, pak vypijte ten dryák." "Nebudu Vás kousat pane, tady máte špendlík, tím si ruku rozškrábejte, nachytejte plný rendlík." Vzal jsem od něj špendlík ostrý, i rendlíček na mou krev, zaťal špendlík do své žíly, dva litry tu byly hned. " Děkuji Vám, pane milý, za ten plný rendlík, vypiju ho na počkání, neb jsem velký jedlík." "Nyní vemte koště svoje, poctivě jste zaplatil." Já jsem koště rychle popad, od "Chytráka" se vytratil. Mátožně se posunuji do ústředí Žluté tlapy, pan vedoucí vyhodil mě prý nejsem odpočatý. Nemám dosti síly nato abych se vykrucoval, tak jsem opět, aspoň dneska, s pracováním skoncoval. autor: Ladard Papulka -
Prasinky do DV - U Dobyté věže
Kouzelnické šachy Zašel jsem si k Žluté tlapě, bych si svršky vydělal, když v tom na mne cizí hlásek z velké výšky zavolal. "Studentíku, zastav kroky, kašli těd na prachy, projdi směle těmi dveřmi, zahrajem si šachy." Zastavím se, zamyslím se, potom stisknu kliku, projít dveřmi je už poté dílem okamžiku. Jak jsem vešel, otočím se, abych zavřel dveře, nad nimi tu psáno stojí: "U DOBYTÉ VĚŽE " V potemnělé místnosti, kam jsem právě vstoupil, nechce nikdo, díky Bohu, abych šachy koupil. Opět slyším cizí hlásek, který mne sem vlákal, nabádá mne nyní ale, abych se neflákal. " Rychle schody vyjdi vzhůru, honem něž se rozední, potom v pravo ke třetímu stolu rychle přisedni." Poslechl jsem hlásek znovu rychle schody vyběhl, poté jak mi hlásek radil ke stolečku usedl. Hráčský stolek kulatý byl, umístěný v rohu, na něm šachy vyrovnány, z bronzového kovu. Rozehrál jsem partii, soupeře v ní porazil, pak na brigádu pozdě přišel - vedoucí mne vyrazil! Autor: Ladard Papulka -
Prasinky do DV - U Tří košťat
Jak jsem nedostal brigádu IV. U tří koštat aneb jak jsem byl pozván na oslavu Famrpálového poháru Po pokusech nezdářených, jenž jsem stihl dopsat, chci teč čtvrtý, nejhorší pro Vás stručně popsat. Do Prasinek na brigádu vydal jsem se znovu, neboť mi pan vedoucí z Tlapy poslal sovu. A v tom dopise bylo psáno: " Dostavte se zítra ráno, přijčte zdráv a ošacen, Ať zas nejsem nešťasten. Zítra ráno míním brzy, přijčte po půl osmé- zdržení pak velmi mrzí, je to celkem prosté. Peníze si vyděláte, zaléváním zahrad, potom chutně posnídáte a pak zpátky na hrad." Radostné to bylo psaní, nemohu se dočkat, proto rychle vyrážím, když v tom slyším:" Počkat!" Volá na mne primus můj: " Ladarde, teč chvíli stůj! Pohár dneska přebíráme, na oslavu srpce máme. My, co nejsme v pubertě bezvadný plán máme, jdem se napít k Rosmertě, tam si ležák dáme." Je to velká pocta pro mě, přemlouvat se nedám, za vstup platím čtyři svršky, pak ke stolu sedám. Oslava to vskutku smělá, namačkána všude těla. Ta volala :" Prváčku, pojč se napít ležáčku! Po ležáku máslovém, když jsem již tři vypil, mávám sklenkou směrem k baru, bych Rosmertě připil. "Mladá paní",volám na ní: "čípak je to vina, že na našem dlouhém stole, chybí medovina!" To je proto, drahý pane, že medovina došla, vyslala jsem pro ni ale, dost rychlého posla. Pošlu ale ješte sovu, snad je více pobídnu, mezitím Vám, místo medu, ohnivou whisky nabídnu. Já souhlasím, drahá paní návrh chutě přijímám, moc -li lahví máte skladem, o to se teč zajímám. Objednáme hnedle čtyři, k tomu něco k zobání neboť dnešní večer bude míti dlouhé trvání. Potom v pozdní noční době, přemožen alkoholem, nakláním se a k vlastní škodě ocitám se pod stolem. Opouštěl jsem Koště k ránu, vetchým krokem houpavým, dnes si sotva v Žluté tlapě reputaci napravým. Bylo brzké ráno šedé zakopnul jsem," Klatě.!" trvalo mi hezky dlouho, než jsem došel k Tlapě. Zaklepal jsem, dveřmi vstoupil, na zem sebou seknul- vedoucí se polil kafem, ten se asi leknul. Opírám se rukou o stůl, ze země se zvedám, politého vedoucího, očičkama hledám. Pan vedoucí se mému zraku, začal zvolna ztrácet, když v tom škytnu a pak znovu a začínám zvracet. Pan vedoucí na brigádě byl pak velmi jízlivý. Od stolu pak zařval na mě: "Prý ať příjdu střízlivý!" Proto milí studentíci, píšu s hlavou v bolu vyhněte se prosím vždycky démonu ALKOHOLU! autor: Ladard Papulka -
Prasinky do DV - Zakázaný les
Jak jsem nedostal brigádu III. Zakázaný les Při návštěvě skřetí banky, v rámci konta prohlídky, zjistil jsem, nemám prachy, neradostné vyhlídky. Jediné co zachrání mne, bodouctnost jsem zvěstoval, musím jíti do Prasinek, bych tam tvrdě pracoval. Vyhnu já se čŽáblí jámě a šachy hrát nebudu, pujdu rovnou k Žluté tlapě, tam si peníz vybudu. Kručí strašně břicho moje, kňučí jak hladový pes, však na cestě je další z nástrach Zakázaný les! Nebojím se vstoupit do něj, na pavouky dupnu, bude-li mi štěstí přáti i veverku slupnu. Vyhnul jsem se Veldrinovi, co provází v lese, nebylo to nijak těžké, chrápal na pasece. Měl jsem raděj vzbuditi ho ze sladkého spánku. Bez něj nejde lesem jíti, - měl jsem na kahánku. Procházel jsem křížem krážem byl jsem tam i tady, jasně že pak zabloudil jsem, vždyť nevidím hlady. Tak jsem bloudil po lesíčku strachy sotva šeptnul, slzy jsem měl na krajíčku a u cesty kleknul. Slyším šustot, ohlížím se, na kentaura narazím. Křičí na mne:" Bídný červe, teč ti zuby vyrazím! Prorazil jsem hustým křovím a pak běžel rychle dál zdálky už jsem slyšel pouze jak se kentaur smál. Do Prasinek přiběhnul jsem dech jsem sotva popadal. Zamířil jsem k Žluté tlapě, mám Vám říct co bylo dál. Pan vedoucí na brigádě, vyhodil mne zase ven, že do práce má vždycky student chodit řádně ustrojen. autor: Ladard Papulka -
Špatně pozoroval život ten, kdo neviděl i ruku, která chrání tak, že usmrcuje.
Upravila a citát v nadpisu dodala nebelvírská studentka Elleanor Ronaelle. -
Šťastný je ten, kdo sní své sny, a je připraven zaplatit cenu, aby je realizoval.
Krásně upravila, vyfotila a citát v nadpisu dodala krásná nebelvírská studentka Elleanor Ronaelle. -
Zastav se, představ si, co by mohlo být a snaž se to naplnit.
Krásně upravila a citát v nadpisu dodala nebelvírská studentka Elleanor Ronaelle. -
Zmijozel
Krásné grafické zpracování zmijozelské koleje od Eillen McFir.
